Slovenská borovice lesní roste v České republice hůře než česká

Používání ověřeného reprodukčního materiálu naopak snižuje riziko předčasného rozpadu hospodářského lesa. Zastoupení borovice lesní na obrovském území Evropy a Asie ukazuje na její přizpůsobivost přírodním podmínkám. Borovice roste na velmi chudých i bohatších stanovištích od 0 do 2600 metrů nad mořem, obývá bažiny, rašeliniště, smíšené a jehličnaté lesy, vřesoviště, duny, stepi, skalní svahy či horské oblasti.

Rozsáhlé rozšíření borovice je důsledkem evolučního vývoje lesů v postglaciálním a holocenním období. Po poslední době ledové v přeboreálu došlo k postupnému oteplování a první dřeviny, jako například břízy a borovice, se začaly z jednotlivých míst šířit do okolních oblastí. Později se v boreálu po dalším oteplení přidávaly ostatní dřeviny jako dub, jilm, lípa, javor a smrk.

Proměnlivost druhu na vysoké adaptační schopnosti, které se vyvinuly během obsazování různých oblastí stanovišť touto pionýrskou dřevinou. Vzhledem k postglaciálnímu vývoji, rozšíření a zastoupení v České republice a na Slovensku tvoří borovice i na tak malém území několika regionálních cenných populací, například třeboňská, malenovická, heraltická, tatranská, záhorská či ekotypů v rámci vertikálního členění - nížinná, chlumní, náhorní a horská.

Důležitým úkolem pro zachování genofondu jednotlivých populací  je správné určení oblastí vymezených pro přenos reprodukčního materiálu tak, aby nedocházelo ke genetické degradaci a zároveň tato pravidla přispívala k lepší stabilitě a vnitrodruhové diverzitě. Podkladem pro odpovědné rozhodování jsou založené dlouhodobě rozhodování jsou provenienční pokusy reagující na měnící se prostředí. Pro borovici lesní jsou u nás jejich výsledky k dispozici již od počátku 50. let minulého století i pozdějšího období.

Tyto provenienční pokusy vyhodnotili vědci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, útvaru Biologie a šlechtění lesních dřevin, a své výsledky zveřejnili v článku Vyhodnocení růstu provenience borovic lesní v Čechách, který vyšel v časopisu Zprávy lesnického výzkumu. Jejich cílem bylo vyhodnotit variabilitu růstu a kvalitu provenience borovice lesní na čtyřech výzkumných plochách. Výsledky mohou přispět k výběru vhodného osiva v zájmové oblasti či k úpravám legislativních předpisů. Navíc i lesníkům pomohou vyvarovat se použití nevhodného reprodukčního materiálu.

Pěstování porostů s nevhodnými proveniencemi borovice lesní zvyšuje pravděpodobnost jejich poškození abiotickými činiteli, jako jsou zlomy z těžkého sněhu nebo polomy z větru a také biotickými, například klikoroh borový, krasec borový, lýkohub borový a sosnový, lýkožrout vrcholkový, červená sypavka borovic, sypavka borová. Naopak ověřeného reprodukčního materiálu snižuje riziko předčasného rozpadu hospodářského lesa.

Vědci vyhodnotili proměnlivost proveniencí borovice lesní z České a Slovenské republiky na čtyřech výzkumných plochách v Zelené Boudě ve středních Čechách av Čimelicích, Hůrkách a Kolenci v jižních Čechách. Jde se o výsadby založené v roce 1972. Vyhodnocení provenienčního pokusu provenience borovice lesní na čtyřech výzkumných plochách vysazených v roce 1972 potvrzuje širokou ekovalenci dřeviny, i když růstové schopnosti provenience byly na jednotlivých stanovištích různé.

Velký rozptyl v růstových charakteristikách provenience nespecifikuje vhodnost konkrétního reprodukčního materiálu pro danou oblast. Při vyhodnocení ověřovacích ploch borovice lesní v Čechách se projevily zhoršené růstové schopnosti u většiny slovenských proveniencí. Je proto nutné otestovat více proveniencí z větší oblasti areálu borovice lesní pro získání možností využití širšího množství reprodukčního materiálu dřeviny v našich podmínkách.

(hyš-tz)
redakce@prirodatv.cz
Foto: VÚLHM