Smrkem bylo osázeno 12 676 hektarů, nejvíce za posledních dvacet let

Urychlované zalesňování smrkem se přitom děje navzdory varování vědců, že povede k málo odolným lesům. Ministerstvo ale uvádí, že potřebujeme odolné lesy, které budou trvale zadržovat uhlík a nedostanou nás opět do problémů s jeho rychlým uvolněním. Únik uhlíku při nedávném rozpadu nestabilních smrkových monokultur může Českou republiku stát desítky miliard korun za nenaplňování závazků na snižování emisí. Na přirozené obnově i umělém zalesňování nadále hraje zcela klíčovou roli smrk. Informuje o tom Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství, jejíž závěry mohly snadno zapadnout. V roce 2022 podle ní bylo vysazeno 12 676 hektarů smrku, přirozeně se obnovil na dalších 3931 hektarech, a je tak s velkým odstupem stále nejčastěji obnovovanou dřevinou.

Ministerstvo jeho výsadbu dotovalo v obdobném podílu jako v minulých letech i přes období, kdy Evropská unie jeho výsadby z ekologických nepodporuje, a evropské peníze šly výhradně na obnovu listnáčů a jedlí. V rámci Národního plánu obnovy se Česká republika zavázala ke „každoroční obnově ploch 12 hektarů druhově pestrou skladbou klimaticky odolných dřevin.“

Z dřívějších výkazů ministerstva vyplývá, že 5,8 tisíce hektarů zalesnění cílových dřevinami, které za klimaticky odolné nelze považovat, nebyla Evropská unie ochotna financovat, a platilo je tak ministerstvo ze státního rozpočtu. Směrování státní finanční podpory tím pádem vedlo například k zalesnění 4434 hektarů smrkem ztepilým nad 5. lesním vegetačním stupněm, což však podle právního názoru Hnutí DUHA porušuje Pokyny pro státní podporu v odvětví zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech.

Výsadba smrků se totiž děje v situaci, kdy zpráva sama uvádí, že se podíl smrků starších 59 let se středně vážnou ztrátou či poškozením zvýšil ze 62,8 v roce 2021 na 65,2 procenta v roce 2022, a v souvislosti s tím ubylo stromů s mírnějším poškozením. Právě ztráta jehlic je přitom hlavním znakem dlouhodobého zhoršování zdravotního stavu smrků. Ministerstvo zemědělství ve své zprávě zároveň upozorňuje, že s ohledem na rozpad smrkových monokultur „nepříznivá emisní bilance bude pokračovat nejméně několik let, dokud se výše nevrací k normálu.“ Skutečnost, že ministerstvo svůj přístup k výsadbám nemění ani s využitím evropských peněz, které měly pomoci sektorům se strategicky proměnit, pravděpodobně ublíží České republice při jednání o našich dlouhodobých klimatických závazcích, což nás může stát až desítky miliard korun.

Hnutí DUHA předložilo Plán pro zdravé lesy společně s vědci komplexně zpracovaný a 85 tisíc lidí podporovaný soubor návrhů změn legislativy, dotací a zadání pro Lesy ČR, které výše uvedené problémy řeší. Tyto návrhy již v říjnu minulého roku předalo ministerstvo zemědělství Markovi Výbornému, které má nyní možnost vložit do nového zákona o lesích. Dosavadní jednání ministerstva zemědělství ale naopak naznačují, že ministerstvo dokonce chce ze zákona vypustit současnou povinnost vysazovat v nestátních lesích část porostů listnáči a jedlemi. Předložení zákona do mezirezortního připomínkového řízení již podle vyjádření ministerstva zemědělství téměř nic nebrání.

Podle Jana Skalíka, koordinátora kampaně Zachraňme lesy, asi není lepší ilustrace nekorektního způsobu argumentace nazývaného cherry pickung, než vykazování třešní v jinak smrkových výsadbách a jejich prezentace jako druhově pestré skladby klimaticky odolných dřevin. „V kampani Zachraňme lesy dlouhodobě kritizujeme ministerstvo za to, že nevyužívá příležitost, jak zajistit dlouhodobé pohlcování uhlíku obnovy odolných lesů. Přes miliardové částky, které si z Evropské unie na podporu výsadeb vyjednalo, je smrk nejčastěji vysazovanou dřevinou. Povede to nejspíš k dalším holým kopcům a ztrátě desítek miliard v rámci jednání o klimatu,“ řekl.

Koordinátor v této souvislosti, že podle ministra zemědělství měl ve změněném zákoně o lesích nutné vysazovat meliorační a zpevňující dřeviny. „Podle dosavadních jednání to ale vypadá, že ministerstvo naopak vede k tomu, aby nynější povinnost v nestátních lesích vysazovala listnáče a jedle ze zákona zcela vypadla,“ dodal Skalík.

(hyš-tz)
redakce@prirodatv.cz
Ilustrační foto