Světové unikáty v rezervaci, stala se z ní výkladní skříň ochrany přírody

„Bývalý vojenský prostor Milovice byl ještě před několika lety známý spíše jako místo černých skládek a mizející biodiverzity. Vznik rezervace tento dlouhodobě negativní trend zastavil a otočil. Nyní je naopak tato lokalita dávána za příklad, jak lze rychle a nízkonákladovým způsobem obnovit biologickou rozmanitost na rozsáhlém území,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.

Právě rozsáhlé vědecké výzkumy, které se v rezervaci od počátku jejího vzniku realizují, ukázaly, jak účinným nástrojem je přirozená pastva velkých býložravců v péči o krajinu. Nejlépe to ilustrují rostoucí počty nejvzácnějších rostlin na území pastevní rezervace, ohroženého hořce křížatého. Počty jeho semenáčků vzrostly díky pastvě velkých kopytníků na sledované části území za sedm z let z pouhých 55 na 3109 rostlinek.

„Na několika místech jsme napočítali více než sto semenáčů, v jednom případě dokonce přes tři sta,“ popisuje průběh posledního sčítání Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. K podobně rychlé obnově populace došlo díky velkým kopytníkům také u nejvzácnějšího druhu motýla v rezervaci, modráska hořcového Rebelova. Jeho počty se zvýšily o 170 procent.

Díky výborným výsledkům v péči o krajinu i atraktivní kombinaci s velkými kopytníky se milovická rezervace stala součástí oficiálního programu českého předsednictví v EU i předních mezinárodních vědeckých konferencích pořádaných v posledních letech v České republice. „Milovice jsou mezinárodně nejznámější projekt tohoto typu u nás. Právě o návštěvu Milovic se zajímalo nejvíce účastníků mezinárodní biogeografické konference pořádné v lednu v Praze,“ potvrdil David Storch z Centra pro teoretická studia, společné pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR.

Velký zájem vědců podle něj dokumentuje také to, že se ve vědecké sféře věnuje velkým býložravcům a jejich vlivu na ekosystémy stále větší pozornost. Uznání vědecké komunity je společně s mnoha prestižními oceněními satisfakcí pro milovickou rezervaci, která jako první svého druhu v České republice musela překonat řadu nesnází a nepochopení. Ředitele České krajiny potěšilo, že se z původně okrajového, alternativního tématu stal během deseti let existence milovické rezervace jedním z hlavních proudů v ochraně přírody. Zatím alespoň na mezinárodní úrovni.

I díky tomu se z milovické rezervace stala výkladní skříň české ochrany přírody směrem k předním vědeckým a ochranářským kapacitám ze zahraničí. „To, že je na mezinárodních konferencích při nabídce těch nejvyhlášenějších přírodních lokalit z celé České republiky největší zájem právě o milovickou rezervaci, nás nesmírně těší,“ dodal Dostál.

Kromě dvou unikátů je milovická rezervace unikátní v několika pohledech i na národní úrovni. Je první jako velikost 350 hektarů největší rezervace velkých kopytníků v zemi, která je domovem největšího tuzemského stáda zubra evropského. Národní přírodní památka Mladá, v níž se pastevní rezervace nachází, je zároveň největší souvislým krajinným celkem rovinaté nížiny v republice pokrytým blízkými suchými loukami a lesy.

(hyš-dd)
redakce@prirodatv.cz
Foto: Česká krajina