Úterý

23. července 2024

Nyní

14°

Zítra

16°

Svátek má

Světový den mokřadů: Čtrnáct tuzemských má světový význam

2. 2. 2024

page.Name
Bažiny, slatiny, rašeliniště, pobřežní pásma rybníků, lužní lesy, nivy řek, mrtvá ramena, tůně, zaplavované louky či prameniště dnes slaví. Je totiž Světový den mokřadů, který připomíná, proč je potřeba tyto lokality chránit. Na seznam mezinárodně významných mokřadů je zapsáno 14 míst z České republiky.

Tři z nich však zatím nejsou součástí velkoplošného chráněného území, tedy národního parku či chráněné krajinné oblasti – mokřady dolního Podyjí, krušnohorská rašeliniště a Lednické rybníky. Světový den mokřadů s datem 2. února je vzpomínkou na podpis mezinárodní úmluvy na ochranu mokřadů, která byla podepsána v íránském Ramsaru před 53 lety.

„Mokřady patří k nejohroženějším místům u nás i ve světě. Mnoho z nich bylo poškozeno, odvodněno nebo dokonce zcela zničeno. Za posledních sto let jich v Evropě zanikla většina. Musely ustoupit intenzivnímu zemědělství i výstavbě. Ty, které se zachovaly, patří ke klenotům naší přírody. Na soutoku Moravy a Dyje i v Krušných horách se nyní zpracovává vyhlášení chráněné krajinné oblasti. To by znamenalo větší ochranu nejen pro tyto mokřady, ale i pro jejich široké okolí,“ prozradil František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Krušné hory – to jsou rašeliniště, vrchoviště nebo podmáčené louky, rozsáhlé bukové lesy na svazích. Jde o naše poslední velké pohoří, které není chráněné jako celek. Krušnohorské náhorní plošiny jsou jedinečné v celé Evropě. Jsou zde vyhlášeny dvě ptačí oblasti, 15 evropských významných lokalit, pět národních přírodních rezervací a řada dalších maloplošných chráněných území. Nyní se tu s obcemi a dalšími subjekty projednává možné vyhlášení chráněné krajinné oblasti, která by toto jedinečné území chránila jako celek. 

Harmonicky utvářená krajina soutoku řek Moravy a Dyje představuje nejrozsáhlejší lužní lesy uprostřed Evropy. Zdejší mokřady jsou zapsané na mezinárodním seznamu mokřadů, v roce 2003 tu byla vyhlášena biosférická rezervace. O dva roky později vznikla ptačí oblast a dvě evropské významné lokality. První rezervace zde vznikly v roce 1949. Nyní tu probíhá proces vyhlašování chráněné krajinné oblasti Soutok. Více na: soutok.nature.cz.

Mokřady se podílejí na koloběhu vody v přírodě, pozitivně ovlivňují podnebí, zmírňují dopady klimatických změn a zároveň poskytují domov a potravu mnoha vzácným druhům rostlin a živočichů. Přehled více než dvou tisíc našich mokřadů – od těch s mezinárodním významem po mokřadech lokálního charakteru najdete na: http://mokrady.ochranaprirody.cz .

Česká republika je jedním ze 172 států dodržujících Úmluvu o mokřadech, majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva, tedy Ramsarskou úmluvu, která ukládá povinnost zemí vyhlásit na svém území alespoň jeden mokřad mezinárodního významu. Ten by měl svými přírodními hodnotami splňovat mezinárodně schválená kritéria. Stát se taktéž zavazuje ke zlepšení a ochraně území. V České republice je zapsáno 14 takových mokřadů. Mezi prvními byly například Šumavská rašeliniště (1990), Třeboňské rybníky (1990), Krkonošská rašeliniště (1993) či Mokřady dolního Podyjí (1993). Více o Ramsarské úmluvě: https://www.ramsar.org/

(hyš-tz)
redakce@prirodatv.cz
Foto: Zuzana Růžičková, Zuzana Růžičková, Přemysl Tájek, Petr Krása