Vyšlo nové číslo oblíbeného časopisu Ochrana přírody

Právě Krušným horám je věnován úvodní článek tohoto čísla. Příprava podkladů pro vyhlášení chráněné krajinné oblasti v tomto pohoří je jedním z úkolů Programového prohlášení vlády ČR, v regionu proběhlo již více než stovka jednání. Pokud k vyhlášení dojde, vznikne zhruba 1200 kilometrů čtverečních největších chráněných krajinných oblastí v České republice. 

Několik textů se zaměřují na nařízení rady Evropského parlamentu EU o obnově přírody, které vstoupilo 18. srpna v platnost. Pavel Pešout v úvodníku konstatuje, že s ekologickou obnovou poškozených a zničených ekosystémů má Česká republika dlouhodobé zkušenosti. Výzvu představuje obnova lesních ekosystémů, zejména mimo chráněná území a především v tuzemských podmínkách tolik potřebná obnova zemědělské krajiny.   

Článek Jany Fuglíkové rozvíjí téma ochrany opilovačů . Vysvětluje, že opylovači mají potenciál být modelovými organismy pro vysvětlení významu biodiverzity volně žijících organismů a popisuje kroky, které se k jejich ochraně chystají. Například vzniká Národní strategie na ochranu opilovačů, pro kterou jsou inspirativní obdobné dokumenty z Belgie, Nizozemska, Francie, Finska či Irska. Opylovači jsou i tématem rozhovoru se Stanislavem Volfem  – moderním včelařem, který se nebojí velkých výzev. 

Obnova přírody se věnuje také text o velkolomu ČSA , kde se připravuje vyhlášení národní přírodní památky o rozloze zhruba 12 kilometrů čtverečních. Jde o mimořádné území, které je jedním z posledních útočišť mnoha druhů otevřené krajiny, hnízdí tu například minimálně 40 procent republikové populace lindušky úhorní a bělořita šedého. Plán péče na většině území se počítá se samovolnými procesy a likvidací nepůvodních druhů rostlin. 

Obsáhlý článek Význam časové a prostorové kontinuity lesních stanovišť pro lesní biodiverzitu popisuje výzkum, který člověkem pouze na to, co činí méně ovlivněná lesní stanoviště atraktivní pro určitou skupinu lesních organismů. Pavel Hubený se v dalším textu věnuje na základě dlouhodobého monitoringu v Národním parku Šumava efektivitě přirozené a umělé obnovy lesa . Hned dva články jsou zasvěceny tesaříku alpskému. Jeden se zaměřuje na monitoring tohoto brouka v EVL Vlárský průsmyk , druhý popisuje péči, která se mu v tomto území věnuje . 

Pokud jste si mysleli, že modřín opadavý je mezi Alpami a Karpaty původní jen v Nízkém Jeseníku, jste na omylu. V časopise se můžete dočíst, že nové průzkumy dokumentují modřín přežívající po tisících let na několika místech v severočeských pískovcích. Autoři konstatují, že na skalních stanovištích a lesnicky málo zasažených místech si zaslouží ochranu jako a cenný relikt. Určité odlehčení v informačně výživném čísle poskytne článek o Domě přírody Pálavy , který byl v červnu slavnostně otevřen v Dolních Věstonicích. 

(hyš-tz)
redakce@prirodatv.cz
Foto Stanislav Weiser