Dopady změn klimatu mění hospodaření v dubových lesích

Dub - letní i zimní - je druhou nejrozšířenější listnatou dřevinou České republiky. Její redukovaná plocha dosahuje 7,4 procenta výměrů lesů, což znamená zhruba 192 tisíc hektarů. Představuje 6,8 procenta zásoby dříví, to je 58,7 milionu metrů krychlových. Problematiku současného pěstování dubu zimního zpracovali vědci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM), Výzkumné stanice Opočno, v certifikované metodice Postupy hospodaření v porostech dubu zimního pro zmírnění nepříznivých dopadů klimatických změn.

Při tvorbě směrnic hospodaření vědci zohlednili výsledky dlouhodobého výzkumu, publikované poznatky i šetření, která probíhala v rámci panoramatické Grantové služby Lesů ČR s názvem Diferenciace stanovišť a hospodaření v porostech borovice, dubu a buku pro zmírnění nepříznivých dopadů, řešeného v letech 2019 až 2021. Cílem metodiky je, poskytnout rámcová doporučení pro pěstování dubu zimního v probíhajícím období změny klimatu, které je provázeno zvýšenou nepravidelností v distribuci srážek a postupným nárůstem průměrných teplot vzduchu. Jsou zde popsány postupy směřující k optimálnímu využití potenciálu této dřeviny. Postupy jsou zpracovány ve formě rámcových směrnic hospodaření pro porostní typy DB běžné kvality a DB kvalitních podsouborů cílových hospodářských souborů (PCHS), ve kterých je doporučováno zastoupení dubu v cílové druhové skladbě minimálně 20 procent.

Specifickým cílem metodiky je zvýšení předpokladu úspěšného dopěstování dubu zimního na těchto pro něj vhodných stanovištích. Metodika zároveň vymezuje stanovištní podmínky, v nichž není možné dub zimní nahradit dubem letním; na ostatních stanovištích je  uplatnitelná pro oba tyto druhy. Dub zimní je světlomilná dřevina, která dokáže růst v podmínkách snížené dostupnosti vláhy. Nároky dubu zimního na půdě jsou skrovné, vzrůst závisí spíše na množství přístupné vody než na živnosti půdy. Má vyšší odolnost vůči stresu než ostatní domácí hospodářské dřeviny již od mládí.

Mezi důležité poznatky, jež vědci zjistili, patří zhoršování zdravotního stavu, to se týká především starých porostů nad 60 let; u starších porostů je mírně lepší zdravotní stav ve směsích než v monokulturách; horší zdravotní stav měly porosty na slunných expozicích, zvláště na svazích s vyšším sklonem, zejména na kyselých stanovištích. Pařeziny jsou vůči suchu odolnější. Menší rozvoj kořenů měly porosty dubu na bohatších stanovištích. Ve směsi dubu s borovicí i s bukem došlo ke zvýšení objemového přírůstu a větší odolnosti dubu proti suchu, přestože kořeny dubu prorůstají do menších hloubek než v monokulturách.

Lepší zdravotní stavy úrovňové stromy. U výchovných zásahů lze počítat pouze s krátkodobým efektem navýšení podkorunových srážek i zlepšení zdravotního stavu, to je do opakovaného obnovení korunového zápoje korun či rozvoje keřového patra. Jedinci s ochmetem a epikormy mají vyšší defoliaci. Z hlediska napadení ochmetem jsou rizikové staré stejnorodé porosty v rovinatých terénech nebo porosty na mírném svahu.

Vědci doporučují

Při obnovních zásazích přednostně odstraňovat napadené ochmetem.

U nárostů o vysoké hustotě provádět čistku schematickým výběrem při horní výšce (ho) 1–2 m na 10 až 14 tisíc jedinců na jeden hektar.

U kvalitních pařezin na sušších stanovištích tento tvar lesa (nízký les) ponechávat.

Uplatňování postupů doporučených v metodice přispěje k optimalizaci využití, obnovy a výchovy porostů dubu zimního, a tím ke zvýšení bezpečnosti a částečně i kvality produkce při současném plnění dalších funkcí lesa. Zároveň se dá předpokládat pokles podílu nahodilých těžeb a dílčí zlepšení hodnotové produkce. To může vést k úsporám nákladů a následnému navýšení výnosů z lesa v řádu desítek tisíc korun na hektar těchto porostů. Metodika Postupy hospodaření v porostech dubu zimního pro zmírnění nepříznivých dopadů klimatických změn je ke stažení zde: https://www.vulhm.cz/files/uploads/2025/02/LP_5_2024.pdf 

(hyš-tz)
redakce@prirodatv.cz Ilustrační foto: archiv VÚLHM, VS Opočno