Není bříza jako bříza, v Brdech roste nejen bělokorá, ale i pýřitá

Ta je nejhojnějším evropským druhem, je neuvěřitelně přizpůsobivá a odolná. Však jde o pioárskou dřevinu, která hraje důležitou roli nejen při současném zalesňování rozsáhlých holin po kůrovcové kalamitě. Jak se dříve většinou lesníci bránili jejímu samovolnému pronikání do pasek, dnes je víc než vítaná. Pomáhá návratu lesa na holiny tím, že tam prostě naroste, ale svou existenci a spadem listí, větviček a jehněd připravuje pomalu půdu pro další druhy stromů. Kromě toho poskytuje stín sazenicím nebo semenáčkům jedlí, smrků i buků.


 
V Brdech je však ještě jeden druh břízy, která roste v mokřadech a rašeliništích. Je to bříza pýřitá a jak název napovídá, její lístky jsou jemně chlupaté, tedy pýřité. Poznat ji je možné i na dálku. Oproti bříze bělokoré má matně šedobílou kůru, mladé stromky mají červenohnědou kůru, časem kůra získá šedobílou barvu, ale pořád je tam takový slabý červenohnědý nádech oproti sněhové bílé a černé barvě výrazně rozpraskané borce břízy bělokoré.

Bříza pýřitá je typickým půdním stromem podmáčených rašelinišť a slatinišť. V Brdech je především v prameništích a rozvodí potoků, kde je málo propustné podloží a kde se musí kráčet vcelku opatrně. „Před několika dny jsem se rozhodl projít se okolím Padrťských rybníků v mokřadních olšinách právě s porosty břízy pýřité. ačkoli jsem si dával pozor, zapadl jsem do rašeliny a měl co dělat se dostat ven. Ne že by byla rašeliniště v Brdech tak hluboké, ale sevře vám tak holínky, že nemůžete ani pohnout a minimálně padnete do bahna,“ uvedl ochránce přírody Karel Hutr.

(hyš-tz)
redakce@prirodatv.cz Foto: Karel Hutr