Dokumentární seriál Krajina Dana Bárty začíná, diváci uvidí i zubry z rezervace 

„Krajina Dana Bárty poutavou formou odkrývá aktuální problémy v soužití člověka a přírody. Poukazuje na to, co vše se mění, co mizí a jak pozměnit naše chování, aby se příroda a okolí měly alespoň trochu lépe. Průvodce Bárta upozorňuje na souvislosti, které se zdají být zřejmé, ale někdy nám právě proto, že je máme na očích, unikají a je dobré o nich mluvit. Pořad je určený všem, kdo mají alespoň trochu rádi přírodu a zvířata a není jim lhostejná aktuální proměna krajiny,“ řekla kreativní producentka Martina Šantavá. 

Dokumentární série Krajina Dana Bárty volně navazuje na první řadu Češi zachraňují, v nichž stejní tvůrci mapovali české projekty na záchranu kriticky ohrožených druhů především ve světě. V nové sérii zůstávají dokumentaristé s kamerou v České republice, tentokrát odkrývají palčivé problémy krajiny, vysvětlují souvislosti a ve spolupráci s předními českými přírodovědci nabízejí konkrétní řešení, která už se někde v zemi osvědčila.   

„S režisérem Zdeňkem Suchým a ředitelem liberecké zoo Davidem Nejedlem nám přišlo dobré se podívat také domů, do Čech, do Evropy. Zkuste některé nejpalčivější bolesti naší krajiny trochu rozkrýt a ve spolupráci s oborovými odborníky uvést na pravou míru,“ uvedl Bárta, který je absolventem aplikované ekologie na Ostravské univerzitě a v pořadu působí jako přírodovědec a průvodce. Podle něj v republice nechybí vůle ani touha něco dělat, ale spíš nějaké základní pochopení vztahů mezi organismy navzájem a mezi organismy a prostředím. „Doba, kdy je kdejaký obyčejný přírodovědec, ekolog, nebo ochránce přírody označován za zeleného teroristu nebo iracionální figurku, co nenávidí lidi a brání pokroku, tomu sice příliš nepřeje, ale k debatě o smysluplných a efektivních změnách potřebujete mít jasno v tom, jak to doopravdy chodí, co a jak se počítá a kde najdete ta největší tření,“ dodal. 

Velcí kopytníci a další živočichové z milovické rezervace se představí hned v několika dílech. Záběry na zubry z bývalého vojenského prostoru Milovice diváci uvidí ve druhém dílu Krajina s poslední včelou. O šakalech z milovické rezervace se zmíní třetí díl Krajina s vlčí smečkou. A divoké koně pocházející z milovické rezervace, kteří nyní chrání přírodu na Josefovských loukách u Jaroměře a na Kozmických loukách u Opavy, tvůrci představí v závěrečném díle Krajina s novými cestami. Alespoň na okamžik přitom mohou diváci zahlédnout divoké koně v každém díle této série.

Jejich vyobrazení je totiž součástí vitráže, kolem které Bárta prochází v úvodní znělce pořadu. „Jsme rádi, že nás Dan Bárta se Zdeňkem Suchým oslovili i při natáčení druhé série. Ta mimo jiné ukazuje posun, který od natáčení první řady seriálu nastal. Velcí kopytníci již nejsou pionýrským projektem omezeným na bývalý vojenský prostor Milovice, ale staly se součástí záchrany ohrožené přírody v mnoha lokalitách po celé České republice,“ sdělil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.
 
Tvůrci série se v šesti dílech zabývají aktuálními tématy: invazivními druhy rostlin i zvířat v české krajině, návratem divokých zvířat jako jsou vlk či rys do české přírody, efektivními a přitom šetrnými způsoby hospodaření v krajině, drastickým domovem hmyzu i ptáků v posledních dekádách, i tím, jakou roli v současnosti hrají zoologické zahrady. „Jsou to témata, která je třeba omílat pořád dokola. Podívali jsme se na ně po svém. Nejsme aktivisté ani básníci. Kdyby nastal ještě závažnější problém, než je známý úbytek hmyzu a ptáků nebo přibývání invazivních druhů rostlin a živočichů, už zbyde točit jen nekrology,“ myslí si režisér série Suchý. 

Tvůrci při natáčení procestovali doslova celou republiku a s kamerou navštívili mnoho míst, kde se daří navracet přírodu k jejímu přirozenějšímu fungování. Většina natočeného materiálu vznikla v exteriérech a za každého počasí. Jak to dokumentaristé zvládali, že na ně občas hustě prší nebo sněží? „To by bylo divné, kdybychom točili o přírodě a stěžovali si na ni. V dílu o šelmách je mínus devatenáct stupňů a Dan je do půl těla. V dílu o invazivních organismech zase padal surový šumavský déšť a Dan je v růžové pláštěnce. Takže jsme to zvládli s grácií,“ prozradil režisér.

Na otázku, zda se v současnosti chováme ke krajině líp než v minulosti, odvětil, že jde o to, jakou minulost myslíme. „Dřív se hospodařilo lépe, v malém a s pokorou k přírodě. Pak se komunisté rozhodli, že se přírody na nic ptát nebudou a prostě si ji vezmou. V současnosti je problém, jak nás všechny uživit, ale nechat přírodu malinko žít. Určitě je to lepší, lidem to začíná docházet. Otázkou spíš je, zda o té problematice začnou přemýšlet také ti, kteří s tím mohou něco dělat.“ 

Důvody k optimismu neztrácí ani Bárta s tím, že v republice má své oblíbené oblasti, které zároveň slouží jako dobrý příklad správného vztahu k přírodě. „Ty oblasti se objeví v seriálu. Jsou to Milovice, Kozmické Louky, Josefovské Louky a tak dále, zkrátka krajinné prvky, které jednoznačně krajinu obohacují, zpestřují a uzdravují. Dnes při ochraně přírody stačí málo a nemusí to být nutně drahé. To času se nedostává. A prostoru. Jakýkoliv prostor, který přírodě „vrátíme zpět“, a přitom na něj nerezignujeme, aby jen zplaněl a zpustl, je dnes mnohem cennější, než tomu bylo řekněme před čtvrtstoletím. Jsme silní. Je dobré nabýt tohoto sebevědomí a trochu ubrat,“ uzavřel.

(hyš-tz)
redakce@prirodatv.cz
Foto: Česká krajina