Změna pravidel ochrany půdy proti erozi je risk, nemusí se vyplatit

Účinnost nového systému bude záviset na tom, jestli bude možné zefektivnit monitorování eroze a zajistit kapacitu pro její posouzení. Ministr zemědělství Marek Výborný ekologickým organizacím přislíbil seznam kroků pro zefektivnění monitoringu a zaručil se také za dostatečnou kapacitu na straně státu. Původně schválený systém, který měl být po jeden a půl ročním odkladu spuštěn letos 1. července, počítal s rozšířením povinnosti preventivně použít tak zvané půdoochranné technologie na výrazně větší výměře erozně ohrožených ploch, než tomu bylo dosud.

Technologie měly být zároveň účinnější proti erozi a zemědělec si mohl vybrat z 35 různých. Nový systém by na většině ploch nechal zemědělci volnost, jak je bude chránit. Za erozní událost způsobenou nevhodným hospodařením by mu však hrozilo snížení dotací. Pokud se nenastaví efektivní systém monitorování a kontroly eroze, existuje významné riziko, že i nový návrh sníží kvalitu protierozní ochrany i ve srovnání s aktuálně platným systémem.

Nově by totiž mělo být dobrovolné použití půdoochranných postupů i na mírně erozně ohrožených plochách pro nejrizikovější plodiny, jako je například kukuřice, a na plochách silně erozně ohrožených pro ozimé obiloviny. Pěstování kukuřice je přitom příčinou více než 40 procent erozních událostí a u ozimých obilovin je zaznamenáno okolo 10 procent. Ekologické organizace toto snížení ochrany odmítají a požadují u těchto citlivých ploch a plodin ponechat režim povinného použití protierozních technologií.

V současné době se totiž podle údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy (VÚMOP) v rámci monitoringu eroze daří zaznamenávat jen jednotky procent skutečné eroze. Ministr Výborný zatím nepředložil konkrétní seznam kroků k zefektivnění monitoringu eroze, i když ho médiím přislíbil do konce ledna a nově ekologickým organizacím na jednání ve stejném termínu, tedy 31. ledna. Dosud uvedl pouze obecné návrhy, jako je větší zapojení obcí či veřejnosti.

Zaznamenaná eroze by měla pozemky zároveň v několika krocích projít podrobným ověřením státními institucemi, jako je Státní pozemkový úřad VÚMOP nebo Státní zemědělský intervenční fond. Pokud by se však sledování podařilo zlepšit, může se celkový počet zaznamenaných událostí výrazně zvýšit a tím i vyžadované kapacity. VÚMOP například dosud podrobně prověřoval jen jednotky až nižší desítky opakované eroze, zatímco nyní by mohly být vyšší stovky erozních událostí. Bez dodatečných kapacit hrozí zahlcení systému, což by mohlo vést k jeho nefunkčnosti.

Nejasné je také nastavení tak zvané vyšší moci. Ta má na základě velikosti a intenzity srážek vyvinit zemědělce z odpovědnosti bez ohledu na způsob jeho hospodaření či snahu alespoň zmírnit erozní škody. Nastavení této vyšší moci zatím není známo. Nadále přetrvává obava, že změny v návrhu neodsouhlasí Evropská komise, a protierozní ochrana, která je na základě udržitelné produkce potravin i přípravy na dopady klimatických změn, zůstane nedostatečná.

„Vzhledem ke zkušenostem s nastavováním málo účinné ochrany proti erozi jako odkládáním ochrany účinnější strany ministerstva zemědělství jsou pochopitelné obavy, aby takto narychlo domluvená změna nebyla pro naši půdu ještě horší. Návrh zaměřovat se na skutečné případy eroze má potenciál, ale jen pokud nebude hlídat slepý a systém děravý. A to zatím je,” řekl Martin Rexa, koordinátor zemědělské kampaně Tohle Žeru Hnutí DUHA.

Podle Alžběty Procházkové, expertky WWF Česko , snížení míry ochrany půdy na erozně náchylných místech i pro plodiny s nízkou zemědělskou ochranou funkcí, je kukuřice, je v době čím dál tím častějších klimatických extrémů velmi rizikové. „To, že se podaří nastavit efektivní monitoring eroze a zemědělci budou systémem kontrolováni motivováni k dobrému protieroznímu hospodaření, se stále jeví spíše jako pohádkový příběh. Bylo by pěkné, kdyby se stala skutečností, ale zatím záruky ministra Výborného bohužel nezní příliš přesvědčivě,” uvedla. 

Václav Zámečník, zemědělský specialista České společnosti ornitologické, sdělil, že jeden z nejvýznamnějších nástrojů v boji proti klimatickým změnám je zdravá půda. Dokáže zadržet vodu, což je zásadní jak při dešti, tak i při suchu. „Snahy eliminovat ztrátu ornice erozí jsou v zájmu nejen samotných zemědělců, ale celé společnosti. A právě větší zapojení vlastníků půdy a veřejnosti do monitoringu eroze je nutností, aby nově navrhovaný model skutečně fungoval,” dodal.

(hyš-tz)
redakce@prirodatv.cz Ilustrační foto: Facebook, Jana Krutáková, blog Živá půda