Ano, vydra žere ryby, proto je trnem v oku rybářů a rybníkářů
23. 4. 2024
Managementové plány AOPK popisují nejdůležitější kroky, které je třeba udělat, aby se problémy minimalizovaly. Programy péče byly zatím schváleny tři, a to pro vydru říční, vlka obecného a bobra evropská. Jejich součástí je i pravidelné sledování výskytu těchto druhů. Stát se snaží hospodářům pomoci například tím, že proplácí škody způsobené vlkem na hospodářských zvířatech, stejně jako vydrou na rybách na rybnících či sádkách. Zároveň poskytuje finance na preventivní opatření, jako jsou zabezpečení či stád rybníků, která mohou pomoci výrazně snížit.
Program péče o vydru se nyní vyhodnocuje a připravuje se jeho aktualizace. Jde o součást dlouhodobého projektu Prospective LIFE , který má za cíl zlepšit ochranu nejohroženějších druhů rostlin a živočichů v zemi. Podle Jindřišky Jelínkové, ředitelky odboru druhové ochrany AOPK ČR, vydra, vlk i bobr mají jedno společné. Vrátili se do člověka pozměněné krajiny a hospodáři si jejich přítomnost odvykli. Škody, které například vydra působí na vodních tocích, jsou často dány tím, že v nich ryby nemají vhodné podmínky. Technickými úpravami totiž zmizely úkryty a místa pro rozmnožování.
„V důsledku klimatických změn také často trpíme nedostatku vody - snížení průtoků či vysychání koryta. Vydra jen přirozeně využívá to, co je již nabídnuto a je nejsnadněji dostupné. Témata k hledání rovnováhy v ekosystému jsou o tom, jak postupovat, aby naše řeky a potoky byly opět různorodým prostředím pro život našich původních druhů. To prospěje rybám a dalším živočichům vázaným na toto prostředí. Je to důležité v kontextu klimatických změn,“ uvedla ředitelka Jelínková.
Vydra říční se v současné době vyskytuje plošně na celém území České republiky. Odhad počtu je zhruba 4800 jedinců. Vydry se přirozeně samy navracely do našich vod posledních 30 let z oblastí, kde nikdy nevymizely, z jižních Čech, Saska a Polska a také z Beskyd a Slovenska. V současnosti již početnost vydry v zemi celkově stagnuje. Pro vydry je vysoce ohrožujícím faktorem také silniční doprava či pytláctví. Dynamika vývoje populace se liší v jednotlivých oblastech. Nárůst areálu byl zaznamenán zejména ve středním Polabí, na jižní Moravě av Podkrušnohoří. Nové negativní záznamy se nacházejí roztroušeně na velké části území republiky, zejména na Ostravsku, v centrální části republiky a na jihozápadě.
(hyš-tz)
redakce@prirodatv.cz
Foto: Václav Hlaváč, Facebook